Migrace pakoňů v Maasai Mara, známá jako Velká migrace, je jedním z nejúžasnějších přírodních divů světa a každoročně se odehrává na rozlehlých savanách mezi národním parkem Serengeti v Tanzanii a rezervací Maasai Mara v Keni. Tato velkolepá migrace zahrnuje více než 1,5 milionu pakoňů, statisíce zeber a gazel, kteří se pohybují v obrovských stádech na vzdálenost více než 2 900 kilometrů. Migraci pakoňů pohání potřeba čerstvé trávy a vody. Když období sucha vyčerpá zdroje potravy v Serengeti, pakoně a další býložravá zvířata se vydávají na sever k zelenějším pastvinám v Masajské Maře.

Tato migrace není jen snahou o přežití, ale neustálým koloběhem zrození a smrti, který je podstatou africké savany. Během období dešťů se v Serengeti masově rozmnožují pakoně. Během jediného měsíce se na savaně narodí přibližně půl milionu mláďat. Po skončení dešťů se tráva v Serengeti vyčerpá a stáda se začnou přesouvat na sever k řece Mara, která leží na hranici mezi Tanzanií a Keňou. Vrchol migrace nastává v červenci až srpnu. V těchto měsících zvířata přicházejí do oblasti Maasai Mara.

Nejdramatičtější částí migrace je přechod řeky Mara, která je známá svými nebezpečími. Na příchod stád zde čekají krokodýli a mnoho pakoňů se stává obětí těchto predátorů. Nejenže je řeka plná krokodýlů, ale rychlé proudy jsou pro oslabená zvířata smrtelnou hrozbou. Tento přechod řeky je často zachycen na fotoaparáty a kamery turistů z celého světa a představuje vrchol migrace. Po překonání řeky se pakoně rozptýlí na pastviny v oblasti Maasai Mara, kde se pasou a zůstávají, než se vrátí zpět na jih.

Návrat do Serengeti probíhá v říjnu a listopadu. S příchodem podzimních dešťů Serengeti opět ožívá. Začne růst tráva a pakoně, zebry a gazely se vracejí zpět na jih, aby v Serengeti strávili další sezónu. Tento cyklus se opakuje každý rok a poskytuje turistům jedinečnou příležitost vidět tato majestátní stáda. Ekologický význam migrace Migrace pakoňů je pro ekosystém Serengeti a Maasai Mara klíčová. Pastevci a další býložravci přispívají k udržení zdravého životního prostředí tím, že spásají trávu a hnojí půdu, čímž podporují růst nových rostlin. Tento cyklus také udržuje rovnováhu mezi predátory a kořistí. Lvi, gepardi, hyeny, levharti a další predátoři spoléhají na stěhovavá zvířata jako na hlavní zdroj potravy.

Migrace má pro místní komunity velký význam. Migrace pakoňů každoročně přiláká tisíce turistů z celého světa, kteří přijíždějí pozorovat tuto přírodní událost a neuvěřitelně působivou podívanou na zvířata. Turistický ruch spojený s velkou migrací je důležitým zdrojem příjmů pro místní komunity a rezervace. Masajská Mara je domovem nejen divoké zvěře, ale také místního kmene Masajů, který žije v souladu s přírodou již po mnoho staletí. Kulturní a mytologický význam Pro místní obyvatele, zejména Masaje, má migrace pakoňů také duchovní a kulturní význam. Pakoně jsou symbolem přežití a harmonie s přírodou a samotná migrace představuje cyklus života a smrti, který je součástí jejich kulturního dědictví.

Fakta o migraci

Velká migrace trvá po celý rok, ale nejvýrazněji se projevuje při přechodu řek Mara a Sand River. Kromě pakoňů migrují také zebry a gazely, které společně vytvářejí obrovská stáda. Kromě krokodýlů na řece Mara zvířata ohrožují lvi, gepardi, leopardi, hyeny a také členitý terén. Velká migrace pakoňů je jedinečným zážitkem, který nabízí dramatický pohled na africkou divočinu a její neutuchající koloběh života.

Bitva mezi krokodýly a pakoněmi v řece Mara je jednou z nejdramatičtějších a nejikoničtějších scén během Velké migrace v Africe.

Překročení řeky je však velmi nebezpečné, protože v řece žijí jedni z největších a nejstarších krokodýlů na světě. Krokodýli v řece Mara „Krokodýli nilští“ (Crocodylus niloticus), kteří obývají řeku Maru, patří mezi největší a nejnebezpečnější predátory na světě. Tito krokodýli mohou být dlouzí až 5-6 metrů a vážit více než 500-600 kilogramů. Jsou to vynikající lovci, kteří využívají svou velikost, sílu a trpělivost, aby překvapili svou kořist. Scéna, kdy se několikatisícová stáda shromáždí a čekají na přechod řeky, může trvat i několik hodin, než se některé odvážné zvíře odváží skočit do vody. Jakmile první stádo skočí do vody, ostatní ho následují v chaotickém a dramatickém přechodu. Krokodýli, kteří se do té doby skrývali pod hladinou, na tento okamžik čekají. Jejich strategie je založena na trpělivosti. Číhají ve vodě, dokud zvířata nezačnou přecházet, a pak rychle zaútočí na nejbližšího pakoně nebo zebru. Krokodýli se zaměřují na oslabené nebo vyčerpané jedince, kteří mají nejmenší šanci se bránit.

Přechod řeky je pro všechna migrující zvířata zkouškou odolnosti a přežití. Tisíce zvířat úspěšně přejdou řeku, ale mnoho z nich se stane obětí krokodýlů nebo říčního proudu. Tyto útoky jsou často velmi brutální – krokodýli uchopí svou kořist do silných čelistí a stáhnou ji pod vodu, kde ji utopí. Krokodýli spolu často zápasí o tělo své kořisti, což ještě zvyšuje chaos v řece. I když se tyto scény mohou zdát surové a kruté, jsou nedílnou součástí přirozeného koloběhu afrických ekosystémů.

Krokodýli se během migrace pakoňů a zeber vydatně krmí, aby si vytvořili energetické zásoby, které jim pomohou přežít delší období bez potravy. Pro pakoně je přechod přes řeku Maru nezbytný pro jejich přežití, protože dostatek potravy a vody najdou pouze na druhé straně. I přes nebezpečí, které řeka představuje, se stáda na tuto nebezpečnou cestu vydávají, protože nemají jinou možnost. Tento přirozený cyklus je proto nezbytný pro udržení rovnováhy ekosystému savany. Při překonávání řeky Mara každoročně umírají tisíce zvířat, a to nejen v důsledku útoků krokodýlů, ale také v důsledku utonutí v silných proudech řeky nebo uvíznutí na strmých březích. Odpad a mršiny poskytují potravu mnoha dalším druhům, včetně supů, hyen a dalších mrchožroutů. Přejezd řeky Mara zůstává jedním z nezapomenutelných zážitků ze safari ve volné přírodě, kde se přírodní krásy setkávají s drsnou realitou přežití.